V češtině nejsou názvy dnů týdne psány s velkým počátečním písmenem, pokud nejsou na začátku věty.
- Slovo „Pondělí” je odvozeno od „po neděli”, což znamená „po neděli”.
- „Úterý” pramení z latinského slova „tertius”, což znamená „třetí”, odkazující na třetí den týdne.
- „Středa” se vztahuje k uprostřed týdne, což je odvozeno od slova „střed”.
- „Čtvrtek” je odvozen od slova „čtvrtý”, což znamená „čtvrtý”.
- Slovo „Pátek” pravděpodobně pochází z názvu bohyně lásky a plodnosti, Freyja (v některých kulturách Frigg), z níž je odvozen anglický název „Friday”.
- „Sobota” má svůj původ v hebrejském slově „šabbāt”, což znamená „den odpočinku”.
- „Neděle” je v češtině jediný den týdne, který má svůj název odvozen od slunce. Podobně je tomu i v jiných evropských jazycích, např. anglické „Sunday” nebo německé „Sonntag”.
- V češtině nejsou dny týdne považovány za podstatná jména, takže se nepíšou s velkým počátečním písmenem (kromě začátku věty).
- Na rozdíl od některých jiných kultur, kde týden začíná nedělí, v české kultuře začíná týden pondělkem.
- Ve většině slovanských jazyků je označení dnů týdne odvozeno z pořadových číslovek a přírodních fenoménů, což je také případ češtiny.